KOMERČNÍ, NEBO DĚLANÁ?

       Ach ano, věčný boj i rivalita mezi dvěmi ,,kuličkami“. Jde mezi námi kapraři o rozdílné názory, pohodlnost, nebo snad profesionální čest?
       Není tomu ještě tak dávno kdy se v obchodech začaly objevovat ,,kouzelné kuličky“. Podle anglického slova boilie, čili vařit, dostaly jméno boileas a firmy jako Mosella se dostaly na náš trh. Její příchutě jahoda s vanilkou se staly fenoménem tehdejší doby a nachytaly spoustu osobních rekordů. O něco později se objevily další značky. Třeba Richtworth se svým Tutti Frutti. Mimochodem ještě v dnešní době já osobně považuji tuto esenci za naprosto jedinečnou a samotný boileas jasně oranžové barvy s touto příchutí od této firmy i nadále za nejrychleji ,,chytavý“. Ano, vypadá sice jako z modelíny, ale funguje! Ještě o něco později jsme si začali tyto ,,kuličky“ doma vyrábět sami. Byl to sice způsob pokus-omyl a hlavní inkredience tvořila krupice, různé druhy pudinků a esence pochybných kvalit, ale když se nám ,,promiňte mi ten výraz“ na tento ,,paskvil“ povedlo něco chytit, byli jsme na sebe právem pyšní.
       Dnes když píši článek a zamýšlím se nad touto dobou musím říci, že to byly krásné časy. Všechny ty pokusy, omyly, první záběry, úspěchy či neúspěchy, které k tomu patřily a zejména to nadšení i adrenalin, který naše snažení doprovázel, ve mě vyvolává vzpomínky a touhu zažít to ještě jednou.
       V dnešní době máme na trhu všechny možné druhy značek více či méně kvalitního boilie. Ať už čistě komerčního nebo mraženého. Máme k dispozici spoustu kvalitních surovin na jeho domácí výrobu, jakož i různých pomůcek a strojků.U doma vyrobeného máme dokonce i pocit vlastního zadostiučinění. Neříkám, že je lepší, ale přesně víme co a kolik čeho do něj dáváme. Když máme čas si takovéto ,,kuličky“ sami doma připravit, je to jedině dobře. Vždyť kapr ulovený na vlastní recept je pro nás tou největší odměnou!
       Žiji sám v panelákovém bytě 2+kk. Byla doba kdy domácí výroba boilie byla pro mě otázkou cti. Ale stárnu, pohodlním a kladu si otázku ,,má to vůbec cenu“? V mém kuchyňském koutu jsem zpracovával těsto v rollballu, odhodlaně ho vařil a po domě se linuly vůně všech druhů. Zejména z esencí Mušle či Monster Crab byli moji sousedi i všichni co do domu přišli úplně ,,nadšeni“. A co teprve pak samotné sušení, které probíhalo několik dní na rozprostřeném prostěradle v obýváku? To byla i pro mě samotného vážně lahůdka. Jestli-že však máme dostatek času, prostoru, vybavení i zkušeností zřejmě není nic lepšího. V tomto případě nejsme omezeni velikostí dokonce ani tvarem samotného boilie. U tvaru mi dovolte se trošku pozastavit. Boileas jsou kulaté pouze z důvodu aerodinamiky. Jasně a stručně – doletí nejdále. Kaprař se ale stále více nachází v situacích kdy zavází, nebo loví ve svahu či na hranách, chcete-li nerovnostech, které se u dna nacházejí. Dá se hovořit o tom, že tyto přírodní anomálie přímo vyhledáváme. V tomto případě je nám precizně vytvořená kulička k ničemu. Ve svahu nedrží, z hran se skutálí. Potřebujeme jiný tvar. K tomuto nám bude stačit obyčejná kostka. Bohužel znám pouze jedinou firmu, která se zabývá výrobou těchto, pro boilie zvláštních tvarů. Nezbývá nám tedy nic jiného než si je i nadále vyrábět sami. Na rybách se pak musíme starat a opečovávat svá ,,miminka“ v prodyšném saku, lámat si hlavu kolik si jich máme vzít na výpravu, když je už na zpět nemůžeme zamrazit, co se zbylými lahvičkami esencí a tekutých potrav… Po zkušenostech s výrobou v mém malém bytě jsem chtě-nechtě musel toto počínání ukončit.
       Nastupuje tedy plán ,,B“. Kupované mražené boilie. Sice nevíme co všechno a v jakých poměrech je v něm obsaženo, ale není důvod mu nevěřit. Už jenom proto, že firem na jeho výrobu je tolik. A určitě si ani jedna z nich nedovolí prodat něco, co by nefungovalo, jelikož by jí konkurence nemilosrdně ,,převálcovala“. Osobně si myslím, že je to dobrá volba a určitý kompromis mezi kvalitou a naší pohodlností. Můžeme si vybrat specielní druhy na určité období, velikost, příchuť či druhy v různých cenových relacích. Některé ,,mraženky“ jsou velice selektivní, jiné máme ,,pouze“ pro dostatečné množství záběrů od všech váhových kategorií. Některé druhy jsou specielně vyrobeny pro určité typy dna, nebo hloubky, ve které se chystáme lovit. Zkrátka je jich nepřekonatelný výběr a záleží pouze na nás. Stále však musíme doma vlastnit vcelku objemné mrazící zařízení, kde budeme boilie uchovávat. Mrazák má doma většina z nás, ale vysvětlit manželce či přítelkyni, že jeho prostor budeme využívat ke skladování kapřích návnad a ne k vepřové pečeni k nedělnímu obědu je asi stejně náročné jako jim vysvětlit přechovávání červů s nástražními rybičkami v lednici. Na rybách se pak pro nás nic nemění. Boilie stále musíme chránit před přímím sluncem, skladovat v prodyšných sacích a u dobře nevysušeného mít pak hrůzu z deště. Částečně nám od těchto přírodních jevů pomůže slunečník, ale jen do doby než přijde silnější vítr. Mražené či doma vyrobené boilie je svoji kvalitou určitě volba kde neprohloupíme. Hodí se nám na veškeré druhy krmných kampaní a na různě dlouhé výpravy. I když u těch krátkodobých bez předkrmení k němu mám své výhrady. Samozřejmě se dají vykompenzovat použitím nějakého smáčedla-dipu, ale už se musíme zabývat otázkou jaké příchuti, jakého dipu? Zda nadipovat i pár návnad, nebo ponechat pouze nástrahu a hlavně jak dlouho je máme v dipu ponechat. No vidíte a máme dalších pár lahviček sebou do batohu, protože jedna nám ,,určitě“ nebude stačit. A to nemluvím o otázkách, které se nám budou honit hlavou po pár hodinách od náhozu, když nám vytoužená ryba nezabere.
       Určitý mezičlánek mraženého a komerčního boilie je produkt vyrobený z podobných směsí jako ,,mraženky“, ale s přidáním konzervantu. Tato chemická látka je specielně vyvinutá pro použití do těchto návnad a neměla by mít žádný vliv na snížení jejich kvality. V současné době se výrobou tohoto druhu boilie ještě nezabývá tolik firem, ale je to velice rozumný kompromis pro nás pohodlné. ,,Kuličky“ můžeme dostat v různých velikostech i příchutích. Vypadají velice věrohodně a nemusíme je nikde specielně skladovat ani přechovávat. Směs na jejich výrobu je kvalitní. Spektrum jejich použití je široké. Dobře obstojí na krátkodobých i dlouhodobých vycházkách a jejich dipování má určitý význam, stejně jako u mražených, nebo doma vyrobených. S tímto druhem boilie má smysl stále ještě pracovat a dotvářet si ho dle vlastních požadavků. Jeho koncept je sestavený tak, aby co nejvíce ,,nachytal“, což většině rybářů vyhovuje, ale bohužel o nějaké selektivnosti na velké ryby zde nemůže být řeč. Tím samozřejmě nechci říci, že se na tyto ,,kuličky“ nedá ulovit velký kapr. To určitě ano! Jen se k němu musíme ,,prochytat“ spoustou menších, ale i to ke kaprařině patří. Sám jsem měl již mnoho vycházek k vodě jejichž cílem nebylo ulovit velkou rybu. Jen jsem si chtěl zachytat pro radost a odreagovat se. Působnost tohoto částečně konzervovaného boilie je od jara do podzimu více než uspokojivá a dle mého názoru se i jeho cena pohybuje v rozumné cenové relaci.
       Jako poslední zde máme čistě komerční boileas. Je nejvíc dostupné, všude ho mají volně k prodeji a druhů je tolik, že snad ani nejdou spočítat. Mezi některými je ale propastný rozdíl jak kvalitou tak cenou. Musíme tedy vybírat velmi pečlivě. Základ těchto ,,kuliček“ je v sojové mouce, nějakém sladidle, barvivu a super esenci. Některé vypadají jako na cvrnkání pro děti, ale jiné se staly a jsou do dnes opravdovým bescelerem. Mají na svém kontě spoustu trofejních ryb a jen tak je něco nepřekoná. Mnohé svým vzhledem i vůní bývají až provokativní či dráždivé, ale o to právě jde! Je to okamžitá nástraha, která i bez předkrmování po vhození do vody funguje hned! Bohužel ani zde se nemůžeme bavit o selektivnosti na velké ryby. Stejně tak i o použití na těžkých, prochytávaných vodách. Většina z nich se nehodí ani pro dlouhodobé a masivní krmné kampaně. Ve studené vodě je jejich účinnost také diskutabilní. Nic méně pár druhů, které lze za tímto účelem použít by se určitě našlo. Nechci, aby toto pojednání vypadalo jako PR článek tak nebudu jmenovat žádné druhy ani značky, ale věřte mi, že opravdu existují. Tento komerční produkt je pro nás vážně bez práce. Stačí otevřít pytlík či kýbl a okamžitě chytáme. Osobně tato boilie nedoporučuji dipovat, protože sami o sobě mají dostatečně pronikavou vůni a dráždivost. Nemusíme je nijak odborně skladovat ani o ně pečovat. Prostě je ,,hodíme“ v bivaku někam do rohu a jsme bez starostí. Samozřejmě mají i spoustu nevýhod o kterých jsem se již zmínil, ale výhody jsou více než lákavé a jejich výčet ještě zdaleka nekončí, protože další takovou je v současnosti stále populárnější Pop-UP, které máme k dostání ve stejných příchutích jako klasické potápivé boilie a mnohé jsou ve fluoro barvách.I tyto reflexní ,,kuličky“ se vyrábějí v široké škále velikostí. Svoji plovoucí vlastností i dráždivé až provokativní barvě mají schopnost v určitém období netečného kapra vydráždit. Samozřejmě je můžeme kombinovat a vytvořit z nich různé druhy nástrah jako například snow-man ,,panáček“ kdy tuto ,,plovoučku“ kombinujeme s klasickým ,,těžkým“ boiliem. Můžeme ji také využít jen jako čistě osamocenou, nad dnem vznášející se nástrahu.
       Myslím si, že v dnešní době jsme zaplaveni spoustou druhů návnad z nichž je většina velice kvalitní a potřebujeme několik rybářských sezón k tomu, abychom se ,,prokousali“ k té pravé, která zrovna nám bude vyhovovat. Ale vždyť to je přece na tom to nejkrásnější a lituji všechny, kteří tím nechtějí projít, nebo si tuto trnitou cestu chtějí nějak usnadnit, protože přijdou o nádherný čas strávený na rybách. Čas, který se přeci nepočítá do života.